V 50tých a 60tých letech minulého století se vývoj rotorové techniky ubíral i jinými směry, a deriváty vrtulníků měly mnohdy jinou podobu, než na jakou je dnešní svět většinou zvyklý. Málokdo – a to i ze zasvěcených si dnes uvědomuje, že poprvé byla rychlost vrtulníků 300 km/h překročena právě díky rotorovým strojům s reaktivním pohonem rotoru, a že ve své době tato kategorie nejednou tvořila absolutní výkonovou špičku. Pro mnohé je pak překvapením, že těchto strojů v různých hmotnostních kategoriích bylo souhrnně vyrobeno a i provozováno několik set kusů.

Největším rotorovým strojem pro přepravu cestujících s kapacitou až 50 osob (2 posádka, 48 cestujících) byl britský stroj Fairey Rotordyne. Jednalo se o skutečně impozantní stroj s dodnes u tak velkého stroje nevídanou obratností, vynikající stoupavostí a maximální rychlostí přes 300 km/h. Bohužel se stal obětí zákulisních politických a obchodních pletich, nikoliv technického neúspěchu. V připravované modernizované verzi měl mít jeho reaktivní pohon rotoru i podstatně nižší hlukovou stopu, která vadila ekokritikům. Ta však již bohužel realizována nebyla. Fairey Rotodyne - Wikipedia. K tomuto velkému stroji se výrobce dopracoval postupným vývojem od jednomístného stroje Fairey Ultra-light Helicopter - Wikipedia.

Obdobně vysokých výkonů, jak z hlediska maximální rychlosti, stoupavosti či obratnosti dosahoval čtyřmístný americký vrtulník XV-1. McDonnell XV-1 - Wikipedia.

V tomto stručném výčtu nesmí chybět rotor tip jet vrtulníky - francouzský SNCASO SO.1221 Djinn - Wikipedia, Sud-Ouest Ariel, VFW-Fokker H3, Dornier Do 32/ 132, Fiat 7002, Percival P.74, Nagler – Honcho/Voljet, Doblhoff WNF 342, Hughes XH-17 ale i další používající jak Cold tak Hot Tip Jet technologii.

Unikátním specifikem těchto strojů je skutečnost, že přes množství typů a počet vyrobených strojů u nich není dohledatelná žádná havárie s poškozením zdraví či úmrtím posádky.

Společnost NA Engineering se věnuje vývoji této rotorové technologie dlouhodobě, přičemž těží z poznatků z vlastních vývojových prací v oblasti hybridních – kompoudních vrtulníků. NADC - composite technology.

Aktuálně jsou společností NAE v této kategorii realizovány tři tip-jet rotor vrtulníky – jednomístný PitPit, dvoumístná Nyala a bezpilotní kontejnerový CargoPit.

Tyto mají shodné funkční celky pohonného a rotorového systému. Rotorové listy vyvinuté v rámci projektu jsou pro všechny stroje shodné, pro rozdílné vzletové hmotnosti rozdílných strojů jsou zavěšeny na různých poloměrech, čímž je docíleno se stejnými listy rozdílných průměrů rotorů. Jedním z klíčů k úspěšnosti této kategorie je optimalizace účinnosti celého systému a té je mj. docíleno zcela specifickou aerodynamickou koncepcí listů a samotných více proudých trysek generujících tah.